Na náměstí Djemaa El-Fna můžete
vidět "fakýry" s maroskými kobrami (Naja haje legionis) a zmijemi
útočnými (Bitis arietans). Zdejší ukazování zvířat je rozhodně jejich
týrání a mělo by být zakázané.
Pohled na velký Atlas. Nejvyšší
hory Maroka a rozhodně patří i mezi nejmohutnější pohoří Afriky.
Velmi běžné agamy (Agama
impalearis) jsme nacházeli většinou se vyhřívajíc na kemenech a zídkách.
Agamy mají velice širokou ekologickou valenci a žijí od hor (Atlasu) až po
rozpálené jihomarocké pouštní biotopy na jihu Maroka. Na fotografii je
typicky zbarvený samec.
Velké a krásné duny Erg Chebbi
najdete u města Merzouga na jihovýchodně země.
Zdejší duny jsou dovovem pro
zcela typické zástupce plazů a obyvatele vátých jemných písků - zmiji
Cerastes vipera a gekona Stenodactylus petrii.
V Maroku je obrovský výběr
suvenýrů a dárečků. Mezi nimi najdete i zcela originální a umělecké výtvory,
jako např. tyto - vyřezávané dřevěné sochy různého charakteru a druhu (okolo
Marakéše).
Do konce května můžete na
vrcholcích Atlasu v Maroku najít ještě sníh.
Co se stane s vodou z obrovského
množství sněhu, který pokrýval v zimních měsících Atlas? Některá odteče do
řek a wádí a jiná poslouží jako zásobárna vody v umělých přehradách (viz.
foto).
Údolíčka Atlasu jsou většinou
zelená a slouží k zemědělství. Zde také žije mnoho fauny. Biotop např. pro
vodní želvy, vodní užovky, chameleony, atd.
Ještěrka "perlová" Timon
tangitanus je typickým obyvatelem vlhčího Maroka. Patří mezi vůbec
největší ještěrky světa. Na fotografii můžete vidět starého samce který žil
u jednoho Atlaského potoka.
Vrcholky pohoří Atlasu jsou již
téměř pouze kamenité a bez stromovité vegetace.
Úbočí Atlasu trpí (podobně jako
jiná Africká horstva) spásáním vegetace od domácích zvířat - koz a ovcí.
Poměrně hodně běžný je v Atlasu
(nižších nadmořských výškách) chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon).
Na obrázku je dospělý jedinec.
Toto je biotop chameleona
obecného v Maroku (Atlas). U nás běžné podrostové kapradiny jsou zde
nahrazeny miniaturní endemickou palmou "žumarou".
Endemická želva Testudo
graeca soussensis je velmi hojná v údolí řeky Souss pod velkým Atlasem.
V letních měsících jsou želvy aktivní pouze ráno a v podvečer. Jinak jsou
přes den schované v křoví ve svých norách.
Poměrně hodně běžným marockým
hadem je Šírohlavec - Malpolon monspessulanus saharatlanticus. Živí
se převážně ještěrkami (tento pochází jižně od města Agadir).
Užovka Hemorrhois hippocrepis
je jedním z nejhojnějších hadů Maroka. Vyskytuje se i ve Španělsku. Jedinec
na obrázku měřil cca 130 cm.
Atlanský oceán a marocké pobřeží
je nezapomenutelný zážitek. Pláž severně od města Sidi Ifni je zdobena
přirozenými "branami" ze slepencového nerostu.
Biotopy mezi městy Guelmim a
Sidi Ifny jsou ideální pro život a výskyt reliktního druhu hada z dob, kdy
Sahara a severozápadná Afrika bylo výrazně vlhčí - vejcožrouta Dasypeltis
sahelensis.
Jedinec přejetý na silnici
západně od města Guelmim. Jedná se jednoho z nejvzácnějších druhů hadů.
Pobřeží a část Atlasu je zdobeno
pryšci rodu Euphorbia.
Určitě jedním z nejznámějších
plazů Maroka je krásný býložravý ještěr trnorep Uromastyx nigriventris. Tito
ještěři milují teplo a proto je najdete venku i v pravém poledni a za
vysokých teplot blížících se 50-60 C.
Trnorepové jsou většinou
zbarveni černožlutě, oranžovočerně nebo téměř zelenočerně.
Trnorepové dorůstají celkové
délky okolo 40 cm.
Pohled na typický biotop
trnorepa.
Vyhřívající se dospělý samec
trnorepa.
Obyvateli skal jsou většinou
gekoni s velkými přísavkami - Ptyodactylus oudrii.
Skály v pozadí jsou lokalitou
pro gekony Ptyodactylus oudrii, zmije rohaté Cerastes cerastes
a gekony Stenodactylus mauritanicus.
V této oáze u Amazeru žije jeden z nejvzácnějších hadů Maroka - zmije
bělobřichá (Echis p. leucogaster).
Opět trnorep Uromastyx
nigriventris.
Nejběžnější žábou v Maroku
spolus s ropuchom Amietophrynus mauritanicus je zelený skokan
Pelophylax saharicus.
Za těmito datlovými palmami byly
tůně v kterých žili skokani Pelophylax saharicus, ropuchy
Amietophrynus mauritanicus a užovky Natrix maura.
Pohled na typickou krajinu
jižního Maroka (západně od města Agdz).
Tento obrovský (průměr s
končetinami téměř 10 cm) pavouk běhal po dunách u Merzougy.
Pískomilů, jakožto typických
obyvatelů pouště, žije v Africe mnoho. Tento pochází z dun u města Merzouga.
Aktivní jsou v noci.
Maroko je slavné a vyhlášené
bohatým výskytem zkamenělin a drahých kamenů. Trilobitů je velké množství
druhů a typů. Zakoupit si je zde můžete jako suvenýr.
...opravdu je z čeho vybírat.
Pohled na naše tábořiště v
kamenité poušti - hammadě.
Již známá agama - Agama
impalearis.
Na vrcholcích Atlasu není nouze
o "kýčovité" pohledy. Roste zde velké množství alpínské květeny.
O serpentýny na křivolaké
silnice není v Atlasu v Maroku nouze. Přejet Atlas trvá celý den.
Opět všudypřítomný skokan
Pelophylax saharicus.
Určité části Atlasu jsou
porostlé doslova pralesem...
Ropucha Amietophrynus
mauritanicus je v Maroku velmi hojná a běžná.
Denní gekon cca. 10 dlouhý se
jmenune Quedenfeldtia moerens. Je obyvatelem Atlasu a žije na
kamenech, skalách a opuštěných obydlích. V chovech se téměř nevyskytuje.
Dospělý sameček.
Opět Chameleón obecný z Atlasu.
Téměř endemitem Maroka je gekon
Tarentola chazaliae, který obývá pouze pobřežní pruh polopouště na
jih od Atlasu (jižně od města Agadir). Dorůstá 10 cm a žije terestricky.
Aktivní je v noci.
Opět šírohlavec - Malpolon
monspessulanus saharatlanticus. Mladý jedinec (jižně od města Agadir).
Zemní gekonek z kamenité pouště
kousek od města Akka - Stenodactylus mauritanicus. V dunových
oblastech ho nahrazuji již zmiňovaný Stenodactylus petrii.
Velmi hojným hadem Maroka je
vodní užovka Natrix maura. Živí se převážně skokanama.
V Maroku žije převážná část
scinků rodu Chalcides. Na snímku je scink válcovitý - Ch.
ocellatus. Východně od města Nekob.
Rostlina klejicha Calotropis
procera je jedovaná a mnoho užitku z ni není. Šíří se po Africe jako
invazivní druh.
Stenodactylus petrii - Merzouga, Maroko.
Štír Hottentotta franzwerneri.
Dunový druh štíra Buthacus
cf. occidentalis. Merzouga, Maroko.
Samička trnorepa Uromastyx
nigriventris (východně od města Nekob).
Velmi běžný obyvatel kamenité
hammady - gekonek Tropiocolotes tripolitanus algericus.
Většinou je najdete pod většími kameny. Dorůstají do 10 cm.
Ptyodactylus oudrii.
Typický obyvatel skal. Poměrně hojný druh jižního Maroka.
Ještěřka Atlantolacerta
andreanszkyi žije pouze na vrcholech Atlasu a je reliktem doby ledové z
Evropy.
Vodní želvy Mauremys leprosa
saharica jsou neodmyslitelnou součástí Marocké herpetofauny. Žijí v
potocích, řekách a tůních. Přes den jsou velmi plaché. V noci nejsou tak
plaché a dají se lépe chytit.
Žabka Discoglossus scovazzi
je poměrně vzácnějším prvkem marocké batrachofauny. JV od Marakéše.
Našli jsme ji v noci na břehu menší řeky.